V poslední době se klinický průběh hemofilie značně změnil. S příchodem profylaktické léčby se úspěšně daří snížit riziko krvácení na minimum. I přesto musí hemofilici stále čelit několika hrozbám. Patří mezi ně především vznik inhibitorů, poškození kloubů a intenzivní bolest.
- Krvácení – Prvním a hlavním klinickým projevem hemofilie je krvácení. Jeho rozsah a intenzita závisí především na hladině chybějícího faktoru srážení v plazmě. Nejtěžší případy krvácení bývají spojeny se sníženou hladinou faktoru srážení na méně než 1 % původního množství. Většina krvácivých projevů se týká kloubů a svalů, přičemž nejčastěji bývají kvůli jejich relativní nestabilitě a velkému zatížení postiženy koleno a loket. Porucha srážení krve se však může projevit v každé části těla, například krvácením do trávicího systému, či „pouhým“ krvácením z nosu.
- Vznik inhibitorů – Lidské tělo reaguje na každou cizorodou látku v organismu tvorbou protilátek. Nejinak tomu může být i v případě dodávaných faktorů srážení. Mechanismus vzniku inhibitorů, tedy protilátek proti faktorům srážení, není doposud zcela jasný. Důležitý je fakt, že inhibitory brání účinku dodaných faktorů a tím vystavují hemofilika riziku krvácení. Dobrou zprávou je, že lékaři v současnosti znají několik postupů, kterými dokážou riziko vzniku inhibitorů alespoň částečně snížit.
- Bolest – U hemofiliků rozeznáváme v zásadě dva typy bolesti – akutní a chronickou. Akutní je spojená se vznikem krvácení, kdežto chronická je častější u pokročilého poškození kloubů. Bolest nemusíte trpně snášet, s jejím potlačením vám pomůžou v příslušném hemofilickém centru. Dávejte si však velký pozor na některá volně dostupná protizánětlivá léčiva, jako jsou kyselina acetylsalicylová (aspirin) či ibuprofen. Ty mohou krvácení ještě více zhoršit, a proto je výběr vhodného léku proti bolesti vždy lepší konzultovat s lékařem.
- Poškození kloubů
– Preventivní podávání faktorů srážení se na druhou stranu stalo velkou
zbraní v boji proti poškození kloubů častým krvácením. I když je těchto
případů méně než v minulosti, stále jsou pro hemofiliky velkou hrozbou.
Mezi nejčastěji postižené klouby patří koleno, kotník a loket. Krvácení
může klouby poškodit těmito způsoby:
- Krvácením do kloubů dochází k rozvoji zánětu, který poškozuje kloub.
- Po čerstvém krvácení dochází k podráždění kloubní výstelky, čímž dochází ke vzniku zánětu – akutní synovitidy. Zanícená výstelka je mnohem náchylnější ke krvácení, což prohlubuje poškození kloubu.
- Krvácení může postihnout také svaly v okolí kloubů, což způsobí poruchu jejich hybnosti. Kloub je poté více zatěžován a opět hrozí riziko krvácení s jeho důsledky.
Vznik takzvané hemofilické artropatie může dospět až k úplné nehybnosti kloubu. V současné době se situace naštěstí dá vyřešit ve spolupráci hemofilického centra a ortopedického oddělení.
(holi)
Zdroj: Diagnostika a léčba hemofilie. MUDr. Jan Blatný, PhD., a kol. Český národní hemofilický program. Rok vydání 2012.
