Krevní plazma tvoří zhruba polovinu objemu krve. Druhou polovinu představují takzvané krevní elementy – krevní destičky a bílé a červené krvinky. Ty se starají o červenou barvu krve. Naopak plazma je žlutá, zakalená tekutina, kterou tvoří hlavně voda a různé bílkoviny.
Podmínky a metody
Darovat krev nebo nějakou z jejích složek (plazmu nebo krevní destičky) u nás může každý zdravý muž či žena ve věku 18–65 let, kteří váží více než 50 kg. Vylučovacím kritériem je pak řada prodělaných nemocí a jiných rizikových faktorů. O tom se vše dozvíte přímo v odběrovém místě. Nejmenší možný časový odstup mezi dvěma odběry plazmy jsou 2 týdny. Pro darování plné (kompletní) krve je tento interval mnohem delší. Je to proto, že odběr plazmy je k tělu daleko šetrnější. Probíhá za pomoci přístroje (separátoru), který od sebe odloučí jednotlivé složky krve. Krevní elementy oddělené od plazmy vám jsou potom vráceny zpátky do oběhu. Nevýhodou separátoru naopak je, že vše trvá daleko déle: klasický odběr krve zabere okolo 10 minut, zatímco na plazmě jich strávíte minimálně třicet, ale klidně také dvě hodiny.
Nepřijde vniveč
Plazma může, stejně jako krev s elementy, být někomu podána rovnou do žíly. To se děje třeba v případě rozsáhlých popálenin, pro podpoření srážlivosti u závažných úrazů a operací, při onemocnění jater a podobně. Může být také předána společnostem, které z ní vyrobí léčiva. Jde hlavně o:
- směsi protilátek pro lidi s poruchou obranyschopnosti,
- koncentráty protilátek používané při těžkých infekcích,
- srážecí faktory pro léčbu jejich vrozeného nedostatku – hemofilie,
- albumin, používaný na zlepšení hojení ran a proti otokům.
Albumin, protilátky proti všemožným infekcím i srážecí faktory totiž patří k oněm bílkovinám, ze kterých se plazma skládá. V laboratoři tak stačí oddělit je speciální technologií od zbylé plazmy a vytvořit jejich čistý koncentrát. Ten, aplikovaný do žíly, potom zachraňuje životy. Ačkoli v dnešní době umíme některé podobné bílkoviny i syntetizovat v laboratoři, darování plazmy má na poli výroby léčiv stále své významné místo.
Komu darovat – a za kolik?
Dárcovství plazmy nyní umožňuje celá řada firem a institucí. Příkladem je transfuzní oddělení každé větší nemocnice. Při darování zde vám náleží den placeného volna v práci, malé občerstvení, výhody od pojišťoven, ale především dobrý pocit z pomoci druhým. Stále populárnější se však stávají i tzv. plazmaferetické společnosti, které se na odběry plazmy specializují a nabízejí za ně odměny – přesněji „úhrady cestovních nákladů“ v neměnné výši několika set korun. Lidi lákají právě pro svou lukrativnost, čímž ovšem vzbuzují řadu morálních i bezpečnostních otázek.
Jen pravdu, prosím
„Finanční motiv, tedy vidina přímé platby za konkrétní odběr, přivádí do řad dárců jedince, kteří jsou z tohoto důvodu schopni zatajit důležité údaje o sobě, svém chování a zdravotním stavu,“ stojí doslova v oficiálním názoru Českého červeného kříže. Ten striktně podporuje pouze dárcovství bezpříspěvkové. Tvrdí, že žádné krevní testy nemohou jednoznačně dokázat nezávadnost krve a že klíčová je upřímná výpověď dárce. A ten, pokud se právě nachází ve finanční tísni, logicky nemusí odebírajícímu lékaři říkat čistou pravdu ve strachu, že by o svou odměnu přišel.
Druhá strana mince
Na té obrazně leží fakt, že plazmaferetické společnosti většinou odebranou plazmu prodávají farmaceutickým firmám. Ty z ní vyrobí lék, který opět draze prodají – zaplatí za něj státy, pojišťovny či jednotlivci. Bylo by tedy správné poskytovat těmto firmám svou plazmu zcela bezplatně? Nejednalo by se o nestydaté zneužívání lidské dobročinnosti? Na tyto otázky neexistují odpovědi, ale pouze názory. Udělejte si ten svůj a krev nebo plazmu darujte – informovaně a zodpovědně!
(luko)
Zdroje:www.vfn.cz
www.cervenykriz.eu
www.transfuznispolecnost.cz
TISKOVÁ ZPRÁVA ČESKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE Z 10. III. 2008: PLACENÉ ODBĚRY V PLAZMAFERETICKÝCH CENTRECH (http://www.cervenykriz.eu)
