Je ve vaší rodině hemofiliie dědičným onemocněním? Chcete zjistit, jak na tom bude váš potomek? Svěřte se do péče odborníků na genetiku. Mnohé prozradí i prenatální diagnostika.
Tanec chromozomů
Hemofilie je genetické onemocnění, při kterém je v krvi významně snížená hladina srážlivého faktoru. Podle jeho typu rozlišujeme hemofilii typu A nebo B. V obou případech jsou lidé s touto nemocí náchylní ke krvácení i z drobných poranění. Geny pro tvorbu srážlivých faktorů jsou uloženy na chromozomu X. X a Y jsou pohlavní chromozomy – každý člověk má jeden od matky (vždy X) a jeden od otce (muži Y a ženy X). Nemocní hemofilií jsou vždy muži, protože pokud je v jejich X chromozomu genetická porucha, projeví se. Ženy jsou chráněné, neboť mají dva X chromozomy – tudíž v případě nemoci druhý X chromozom vykompenzuje chybu prvního. Bohužel však mohou nemoc geneticky předat svým synům.
Pravidla přenosu
Ženy, které mají mutaci genu pro hemofilii na jednom ze svých X chromozomů, mají 50% riziko, že svému synovi předají nemocný gen a on chorobu zdědí. U dcery ženy-přenašečky je zase 50% riziko, že bude nositelkou této nemoci. V dnešní době je ale možné zjistit již v počátku těhotenství, zda je vyvíjející se plod hemofilií postižený či nikoliv.
Diagnostika přenašeček
Pokud se v rodině hemofilie vyskytuje, je vhodné podstoupit genetické vyšetření. Tím se zjistí, kdo nese riziko přenosu nemoci na své potomky. U mužů se většinou o hemofilii ví, neboť se projeví. Nemohou ji sice „odkázat“ svým synům, protože těm vždy předají Y chromozom, všechny jejich dcery ale budou přenašečkami nemoci. Ženy však nemívají žádné projevy a nepříjemným připomenutím rodinné zátěže tak může být až jejich syn. Co pomůže?
- Genetické poradenství – při návštěvě v genetické poradně hemofilického centra se sestavuje rodokmen. Je nutné znát 3 generace v rodině, a kdy a u koho se případné onemocnění hemofilií objevilo. Z rodokmenu lze poté vytipovat ženy-přenašečky, které by měly být vyšetřeny.
- Přímý průkaz mutace – dnešní metody už dokážou spolehlivě určit, zda žena nese na jednom ze svým X chromozomů mutaci a je-li tak přenašečkou hemofilie.
A co těhotenství?
Prenatální diagnostika je v dnešní době dostupná všem. Navíc rodinám, ve kterých se hemofilie vyskytuje, je přímo nabízena. A jak se nemoc zjišťuje?
- Odběrem choriových klků – mezi 10. a 13. týdnem těhotenství se tenkou jehlou odebírá malá část placenty, která se testuje. Lze tak prokázat, zda je vyvíjející se plod postižený hemofilií či nikoliv. Riziko potratu je asi 1 %.
- Amniocentézou – mezi 16. a 20. týdnem se tenkou jehlou odebírá část plodové vody, ve které plavou odloupané buňky vyvíjejícího se plodu. Ty se testují na přítomnost mutace genu způsobujícího hemofilii. Možnost potratu je u této metody asi 0,5 %.
Testovat má význam pouze plody mužského pohlaví, neboť ženy nemocí netrpí. Záleží však vždy na rozhodnutí budoucích rodičů, zda chtějí vyšetření podstoupit. Každá z metod má svá rizika. Důležité však je, že vůbec existuje možnost si vybrat.
(vesa)
Zdroj: www.cincinnatichildrens.org
