Jak funguje moderní léčba hemofilie

Hemofilie je dědičné onemocnění, které se projevuje zvýšenou krvácivostí. Jeho podstatou je nedostatek až úplná absence srážecích faktorů VIII nebo IX v plazmě. Znalost podstaty nemoci nám pomohla přijít s účinnou terapií, která za posledních 60 let ušla neuvěřitelný kus cesty. Jak vznikají rekombinantní léčiva a co znamená, když má lék prodloužený poločas rozpadu?
Jak funguje moderní léčba hemofilie

Od lidské plazmy k výrobě v laboratoři

Na počátku moderní léčby hemofilie se krvácivé epizody pacientů léčily pomocí plné krve (kompletní odebraná krev) nebo čerstvé zmražené plazmy. Ani jedna z možností neobsahuje dostatečné množství faktoru VIII a IX, a proto se pátralo dál. Přes kryoprecipitát (produkt z krve, který obsahuje vysokou koncentraci fibrinogenu a faktoru VIII) a plazmatické deriváty srážecích faktorů jsme došli až k rekombinantním faktorům. Co to vlastně znamená?

Výroba rekombinantních léčiv byla umožněna rozvojem DNA technologií. Konkrétně u hemofilie se jedná o srážecí faktory, které nebyly vyrobeny z lidské plazmy, ale v laboratoři. Zatímco plazmatické deriváty se získávají z krevní plazmy dárců, u těch rekombinantních se zjednodušeně řečeno vezme gen zodpovědný za tvorbu daného srážecího faktoru a vloží se do buňky v laboratoři. Buňka ho následně „vezme za svůj“ a začne podle něj vyrábět srážecí faktor. 

Vzniklý produkt tak nepochází z lidské krve. Tím se mimo jiné také eliminuje možnost přítomnosti infekce a zvyšuje se bezpečnost přípravku. 

Nicméně je třeba říct, že i na plazmatické deriváty srážecích faktorů jsou kladeny vysoké bezpečnostní požadavky v průběhu procesu výroby, a riziko nákazy je proto sníženo na minimum. 

Proč je výhodný prodloužený poločas rozpadu léku 

Možnosti léčby hemofilie se ale nezastavily jen u rekombinantních faktorů. Klasické faktory totiž mají poměrně krátkou životnost a jejich nevýhodou je nutnost častější aplikace. Vědecký svět proto přišel s faktory s prodlouženým poločasem rozpadu. V takovém případě se na faktor naváže ještě jedna molekula (např. polyethylenglykol), která ho pomůže udržet v plazmě funkční delší dobu, než když jde pouze o samotný faktor. To umožňuje delší časové rozestupy mezi jednotlivými aplikacemi léku a snižuje zátěž pacienta. 

Další novinkou v léčbě hemofilie je pak i nefaktorová léčba pomocí protilátky nahrazující funkci srážecího faktoru. 

Jak se v těle chovají dodané faktory?

Objevení podstaty hemofilie a možnost aplikace faktorů, ať už z plazmy, anebo těch rekombinantních, byly velké milníky v léčbě této vzácné krevní choroby a pomohly zlepšit životy hemofiliků. Po aplikaci léku se totiž dodané faktory chovají jako ty tělu vlastní a pomáhají se složitým procesem srážení krve, které přes celou radu procesů vyúsťuje v zastavení krvácení. Díky tomu se významně snížily komplikace a následky, které jsou pro hemofilii typické. 

(jala)

Snahu zvýšit všeobecné povědomí o krvácivých nemocech a možnostech jejich léčby každoročně 17. dubna připomíná Světový den hemofilie. Letos tento den vyšel na velikonoční neděli, téma akce bylo vyhlášeno následující: Přístup (k péči a léčbě) pro všechny. Partnerství. Politika. Pokrok. Zapojení politiků a začlenění tématu zděděných poruch srážlivosti krve do národní zdravotní politiky. 

Cílem této akce je zlepšit udržitelný a spravedlivý přístup k péči a léčbě. 

Zdroje:

http://www.remedia.cz/Okruhy-temat/Technologie-leku/Rekombinantni-pripravky-treti-generace-v-lecbe-hemofilie/8-1r-2a6.magarticle.aspx

https://www.hog.org/handbook/article/3/29/recombinant-factor-concentrate

https://www.dovepress.com/recent-advances-in-the-treatment-of-hemophilia-a-review-peer-reviewed-fulltext-article-BTT

https://wfh.org/world-hemophilia-day/

Novinky

Naši partneři

Pokud jste na těchto stránkách nenalezli vše, co jste hledali, zkuste se obrátit na pacientské organizace. Hemofilikům a jejich rodinám nabízí poradenství, pomoc i členství ve své komunitě.

Český svaz hemofiliků

Český svaz hemofiliků
drop drop drop