Když hemofilik potřebuje zředit krev

Infarkt, mozková mrtvice, hluboká žilní trombóza. To jsou nemoci spojené se zvýšenou srážlivostí krve, a hemofilikům se proto obvykle vyhýbají. Není tomu tak ale vždy.
Když hemofilik potřebuje zředit krev

Všechny výše zmíněné stavy patří mezi kardiovaskulární onemocnění. Ta tvoří celosvětově nejčastější příčinu smrti. Jedním z faktorů podílejících se na jejich vzniku je zvýšená srážlivost krve. Může být vrozená, ale i když tento genetický předpoklad nenosíme, jsme ohroženi vznikem sraženin, které mohou ucpat cévy a skončit i smrtí. Rizikové faktory jako cukrovka, kouření, obezita nebo vysoký tlak totiž vedou k poškozování cévní stěny a toto narušení zase ke tvorbě krevních sraženin.

Ředění krve na míru

Aby se snížilo nebezpečí kardiovaskulárních onemocnění, je rizikovým pacientům podávána tzv. antikoagulační léčba, běžně nazývaná „ředění krve“. Co o ní víme?

  • Protože je kaskáda koagulace složitá, lze ji ovlivňovat na více místech, a tak existuje celá řada protisrážlivých léků s různými mechanismy účinku.
  • Část z nich působí například na krevní destičky, jiné na některý ze zhruba 13 srážecích faktorů.
  • Dávka protisrážlivé látky musí být vypočítána přesně na míru pacientovi a stav jeho krve je pravidelně kontrolován, aby nedošlo k příliš velkému zředění a člověk nebyl ohrožen krvácením.

Nebezpečný paradox hemofiliků

Lidé s hemofilií mají srážlivost krve sníženou, a jsou proto před kardiovaskulárními nemocemi do určité míry chráněni. Procento hemofiliků, kteří zemřou na infarkt či mrtvici, je ve srovnání s běžnou populací výrazně nižší. V posledních letech však vzrůstá. Příčinou je to, že díky stále lepším metodám na zvládnutí hemofilie se tito lidé dožívají vyššího věku, kdy riziko kardiovaskulárních komplikací roste. Paradoxně tak může nastat situace, kdy člověk potřebuje krev současně ředit i podporovat její srážení. S trochou nadsázky zde můžeme krev přirovnat ke zraku. Když mladý člověk vidí špatně na dálku a ve stáří přestává vidět i na blízko, neznamená to, že by se jeho dva problémy „vynulovaly“ – potřebuje zkrátka dvoje brýle.

Stále mnoho otazníků

Kromě vysokého věku mohou riziko vzniku krevní sraženiny zvyšovat i další stavy. Jsou to nejčastěji:

  • fibrilace síní (srdeční síně se nestahují, ale jen se „chvějí“ a krev stagnuje v jejich záhybech),
  • umělé srdeční chlopně,
  • závažná ateroskleróza srdečních tepen („angina pectoris“),
  • přítomnost nitrožilních katétrů na podávání srážecího faktoru.

Problémem v těchto situacích je to, že zatímco krev hemofilika má sníženou srážlivost obecně a „všude stejně“, v jeho oběhu existují konkrétní místa, kde riziko vzniku sraženiny vzroste natolik, že hemofilii převýší. Lékařům se v těchto situacích nabízí široká škála možností, ale zatím žádná nebyla vyhodnocena jako nejlepší. Léčba se tedy šije pacientovi na míru a upravuje se až na základě prvních výsledků. V budoucnu bude zajisté třeba otázku antikoagulace u hemofiliků lépe zmapovat, neboť si ji lékaři budou muset pokládat stále častěji.

(luko)

Zdroje:
www.ncbi.nlm.nih.gov
blackwellpublishing.com

Novinky

Virtuální setkání u kulatého stolu k problematice hemofilie

Virtuální setkání u kulatého stolu k problematice hemofilie

Virtuální setkání unikátního online kulatého stolu k tématu hemofilie se uskutečnilo ve středu 8. června a potkali se na něm zástupci pacientských organizací Kateřina Altmanová (Hemojunior) a Martin Bohůn (Český svaz hemofiliků) společně s lékařkou MUDr. Evou Drbohlavovou a psycholožkou Mgr. Petrou Bučkovou. O své zkušenosti se životem s onemocněním hemofilií A se přišel podělit Marek Šimoník. Celý přenos zkušeně moderovala Patricie Strouhalová, jejíž hlas můžete znát z vysílání Českého rozhlasu.
19. 1. 2023
Celý život se věnuje motoristickému sportu, o své nemoci mluví jen velmi nerad

Celý život se věnuje motoristickému sportu, o své nemoci mluví jen velmi nerad

I ve svých 72 letech cestuje a občas vyrazí se synem natáčet na různé motoristické závody. Píše knihy, pořádá archiv svých televizních reportáží, na chalupě se věnuje rodině, kamarádům, zahradě i bazénu. Publicista Vladimír Dolejš žije velmi aktivní život i v seniorském věku. Své závažné onemocnění – hemofilii – jako by nevnímal. Ovšem nemoc se pochopitelně v menší či větší míře ozývá celý život.
8. 11. 2022
Žiju krásný život, říká 72letý hemofilik Vladimír Dolejš

Žiju krásný život, říká 72letý hemofilik Vladimír Dolejš

Přestože je novinář Vladimír Dolejš již nějakou dobu v důchodu, natáčení motoristických závodů se stále občas věnuje. Ostatně motorismu zasvětil většinu svého života, jako redaktor i moderátor, ale také jako aktivní závodník, 25 let totiž jezdil rallye. O všech svých bývalých i současných aktivitách mluví s velkým zápalem a radostí. A to navzdory těžké formě hemofilie, se kterou se celý život potýká, i navzdory řadě komplikací této nemoci. Podívejte se na zajímavý a velmi inspirativní videopříběh s Vladimírem Dolejšem.
1. 11. 2022
Krvácení do mozku – proč je důležité o tomto riziku vědět?

Krvácení do mozku – proč je důležité o tomto riziku vědět?

Úrazy a pády se během života nevyhnou nikomu. Některé jsou závažnější, z jiných se zase rychle oklepeme a jdeme dál. U hemofiliků ale i zdánlivě nevinný úraz může vyústit v obávanou komplikaci – krvácení do mozku. Jak jej včas rozpoznat a jaká opatření případně učinit?
26. 8. 2022

Naši partneři

Pokud jste na těchto stránkách nenalezli vše, co jste hledali, zkuste se obrátit na pacientské organizace. Hemofilikům a jejich rodinám nabízí poradenství, pomoc i členství ve své komunitě.

Český svaz hemofiliků

Český svaz hemofiliků

Takeda

Pokud jste na těchto stránkách nenalezli, co jste hledali, připojte se k největší hemofilické komunitě.
Takeda
drop drop drop