Pro lehčí orientaci
Nemoci krve můžeme rozdělit podle buněk a prostředí, které postihují:
- Červené krvinky, erytrocyty – jejich hlavním úkolem je dopravit kyslík do tkání a zpět do plic „odnést“ zplodiny metabolismu.
- Bílé krvinky, leukocyty – tyto buňky se starají o naši obranyschopnost a jejich hlavním posláním je boj proti infekci.
- Krevní destičky, trombocyty – zajišťují zástavu krvácení při poranění cév.
- Krevní plazma – odpovídá za tekutost krve a mimo to obsahuje řadu významných látek, jako jsou srážlivé faktory či transportní bílkoviny.
Onemocnění červených krvinek
První chorobou je chudokrevnost (anémie), která znamená snížení počtu červených krvinek nebo krevního barviva hemoglobinu, který zajišťuje vazbu kyslíku. Pacienti s anémií například mohou mít bledou kůži a sliznice (kvůli snížení koncentrace hemoglobinu) a potýkat se s únavou, která je následkem nedostatečného zásobení tkání kyslíkem. Nemoc může být způsobena mnoha faktory:
- zvýšenou ztrátou železa krvácením nebo jeho nedostatečným vstřebáváním ve střevě,
- postižením ledvin, které způsobuje sníženou tvorbu erytropoetinu, nezbytného pro tvorbu erytrocytů,
- nedostatkem vitaminu B12 (perniciózní anémie),
- chorobami kostní dřeně vedoucími ke snížené tvorbě červených krvinek,
- autoimunitní hemolýzou (rozpadem) červených krvinek,
- genetickými poruchami (např. talasémie, srpkovitá anémie apod.),
- malárií.
Naopak existuje choroba charakterizovaná zvýšeným počtem erytrocytů, tzv. pravá polycytémie. Když je zvýšení mírné, nemusí se nijak projevovat. Při masivním nárůstu červených krvinek dochází k poruchám krevního oběhu, trombózám, ale i naopak ke krvácení, nebo až srdečnímu selhání.
Když „zlobí“ bílé krvinky
Na prvním místě je třeba zmínit nádorové bujení bílých krvinek – leukémie a lymfomy si vyžádají tisíce životů ročně.
- Lymfom – forma nádoru krve, která se vyvine v lymfatickém systému. Oproti leukémii se v krvi nachází jen malé množství nádorových buněk a tumor se nejčastěji projevuje jako hmatné ložisko kdekoliv v organismu. V dnešní době se dělí na dvě hlavní skupiny: Hodgkinův lymfom a nehodgkinské lymfomy.
- Leukémie – v doslovném překladu z řečtiny znamená „bílá krev“ a skutečně se při tomto onemocnění v krvi může nacházet velké množství nádorově změněných bílých krvinek.
- Mnohočetný myelom – forma nádoru vycházející z buněk produkujících protilátky. Je charakteristický tvorbou ložisek v kostech a jejich postupnou destrukcí. Mezi prvotní příznaky tumoru často patří zlomeniny oslabených kostí.
- Myelodysplastický syndrom – skupina chorob vycházejících z kostní dřeně, kdy se buňky netvoří správně a chybějí pak v cévách. Postup onemocnění bývá často pozvolný, ale může se později zvrhnout v akutní myeloidní leukémii.
Nádory bílých krvinek se nejčastěji projeví poruchou jejich hlavní funkce – pacienti tedy bývají více náchylní k infekcím, které se můžou stát příčinami jejich smrti. Nádorové buňky také potlačují funkci červených krvinek a krevních destiček, což vede k únavě a krvácení. Může také dojít ke zvětšení jater či sleziny, hubnutí a nechutenství, nočnímu pocení a teplotám.
Nepostradatelné destičky
Krevní destičky jsou zodpovědné za zástavu krvácení, jejich poruchy se tedy projeví zvýšenou krvácivostí.
Trombocytopenie – snížení počtu krevních destiček způsobené mnoha faktory, například může jít o:
- Idiopatickou trombocytopenickou purpuru – idiopatická znamená bez známé příčiny, trombocytopenie je snížení počtu krevních destiček a purpura je tečkovité krvácení do podkoží.
- Trombotickou trombocytopenickou purpuru – celkem vzácné onemocnění charakterizované vznikem krevních sraženin uvnitř cév (trombů), které vychytávají krevní destičky a vedou k jejich nedostatku.
- Esenciální trombocytózu – v kostní dřeni je z neznámých důvodů tvořeno nadbytečné množství krevních destiček, které jsou ale poškozené a neplní svoji funkci. Docházet může k trombózám („sražení“) i krvácení.
Nefunkčnost krevní plazmy
- Sepse – nastává při postupu infekce do krve, je charakterizována horečkou, zrychleným dýcháním, nízkým tlakem.
- Hemofilie – genetické onemocnění s poškozením funkce srážecích faktorů, které jsou zodpovědné za srážení krve.
- Trombofilní stav – oproti hemofilii je tendence ke srážení krve vyšší, častým trombofilním stavem je třeba Leidenská mutace.
- Hluboká žilní trombóza – vzniká tvorbou krevních sraženin v hlubokých žilách, nejčastěji dolních končetin. Největším rizikem je utržení trombu a zanesení do plicní tepny, kde vzniká plicní embolie, která může vést až k srdečnímu selhání.
- Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) – vzniká při různých stavech a je charakterizována vznikem mnohočetných drobných sraženin v cévách po celém těle. Tím se vyčerpají/spotřebují všechny faktory krevního srážení a následně dochází k nekontrolovatelnému krvácení.
(holi)
Zdroje:
1. www.webmd.com/a-to-z-guides/blood-disorder-types-and-treatment
2. www.wikiskripta.eu/w/Leukemie
3. www.wikiskripta.eu/w/Myelodysplastický_syndrom
4. www.wikiskripta.eu/w/Leidenská_mutace
