Klouby jsou v případě lidí trpících hemofilií nejohroženější částí těla. Při této nemoci totiž dochází k nadměrnému krvácení. Dochází-li opakovaně ke krvácení do kloubní štěrbiny a jejího okolí, bývá výsledkem poškození kloubů.
Pomalu, ale jistě
K trvalému postižení ale může dojít i v důsledku jednoho jediného většího zakrvácení do kloubu. Většinou je ale poškození kloubu způsobeno mnoha opakovanými krváceními v průběhu několika let. Čím více je takových epizod a čím vážnější jsou, tím je i poškození kloubů, zvané hemofilická artropatie těžší.
Jak k tomu dojde?
Poškození kloubů hemofilika je podobné jako u osob s artritidou. Ohrožena jsou především dvě místa: synoviální membrána a chrupavka. Synoviální membrána vystýlá vnitřek kloubu a má tři důležité funkce:
- zvlhčuje kloub,
- vyživuje chrupavku,
- odstraňujte nadbytečnou kloubní tekutinu a případně drobné úlomky z kloubu.
Když výstelka často krvácí
Synoviální membrána je bohatě zásobena cévami. To je jedním z důvodů, proč je krvácení u hemofiliků tak časté. Když k němu dojde, synovium vstřebává krev a pokouší se ji z kloubu odstranit. Železo obsažené v krevním barvivu se však v synoviální membráně ukládá a ta pak zbytňuje. Čím je membrána silnější, tím více cév obsahuje a tím více může krvácet. To pak přispívá k větší pravděpodobnosti dalšího krvácení.
Nahlodaná chrupavka
Hladká chrupavka tvoří pouzdro pro konce kostí, které se v kloubu stýkají. Enzymy tvořené při rozpadu a vstřebávání krve tuto chrupavku nahlodávají. Krvácení do kloubu se pak stává začarovaným kruhem – čím je kloub více poškozený, tím častěji krvácí a další krvácení přispívá opět k postižení kloubu. Často jsou zasaženy i měkké tkáně v okolí kloubu, chrupavky a vazy, takže dochází k omezení rozsahu pohybu v kloubu.
Je proto důležité ve spolupráci s lékaři pokusit se tento proces co nejvíce zmírnit, aby dobrá hybnost kloubu vydržela co nejdéle.
(hak)
Zdroj: www.hemophilia.ca