Hemofilii B řadíme ke krvácivým poruchám, při kterých nedochází po narušení cévy ke kompletní aktivaci srážecí kaskády. U hemofiliků typu B se v krevní plazmě nachází nedostatečné množství srážecího faktoru IX. Ačkoliv častým mýtem je, že největší hrozbou je pro tyto lidi vykrvácení v důsledku malého zranění, skutečnost může vypadat jinak.
Rozhoduje množství srážecího faktoru
Zásadní komplikací této choroby je vnitřní krvácení do měkkých tkání, zejména do svalů a kloubů. Bez léčby tak může docházet k opakovanému poškozování kloubních chrupavek, které po určité době způsobí sníženou hybnost takto postiženého člověka. Četnost a závažnost krvácení závisí na tom, jak moc je hladina srážecího faktoru snížena. Podle toho dělíme hemofilii (A i B) na:
- těžkou (< 1 % faktoru),
- středně těžkou (1–5 % faktoru),
- lehkou (5–40 % faktoru).
O krok vpředu
Při péči o hemofiliky se čím dál častěji uplatňuje strategie profylaxe. To znamená udržování hladiny srážecího faktoru v krvi na dostatečné úrovni, která by zabránila vzniku spontánního krvácení. Profylaxi lze rozdělit na:
- primární – srážecí faktor podáváme pravidelně už po prvním krvácení, nebo dokonce před jeho vznikem,
- sekundární – srážecí faktor aplikujeme pravidelně poté, co došlo ke krvácivé příhodě, ale ještě předtím, než mohlo dojít k poškození kloubu,
- terciární – klouby jsou již poničeny a cílem terapie je zabránit zhoršování tohoto stavu.
Nárazová léčba nebo profylaxe?
Ve studii publikované roku 2014 v oficiálním časopise Mezinárodní federace hemofilie se vědci zabývali smysluplností sekundární profylaxe. Porovnávali ji s tzv. „on demand“ terapií, což je léčba podávaná nárazově při akutní krvácivé příhodě. Zkoumali při tom dva různé režimy sekundární profylaxe. Při prvním byl srážecí faktor podáván 1× týdně, při druhém 2× týdně. Jaké byly výsledky?
- Roční míra krvácení (parametr definovaný jako počet krvácivých příhod u jednoho člověka za rok) byla u „on demand“ léčby 35,1, u častějšího režimu profylaxe 2,6 a u méně intenzivního režimu 4,6.
- Četnost krvácení při užití sekundární profylaxe klesla oproti nárazové léčbě asi o 90 %.
Téma profylaxe u dospělých je mezi lékaři stále diskutováno. Zmíněná studie přináší výsledky, které hovoří ve prospěch jejího užívání. Pokud vás zajímá, zda by byla sekundární profylaxe vhodnou volbou i pro vás, neváhejte se zeptat svého lékaře.
(marz)
