Bedrokyčelní sval, latinsky musculus iliopsoas, je složen z velkého bederního svalu (musculus psoas) a kyčelního svalu (musculus iliacus). Jeho větší část je ukryta hluboko v břišní dutině a pánvi. Sval začíná na bederních obratlech a lopatě kosti kyčelní, probíhá tříslem a upíná se na stehenní kost. Iliopsoas je velmi důležitý pro pohyb, protože umožňuje ohýbat končetiny v kyčli. Spolu s hýžďovými svaly také stabilizuje páteř a pánev a umožňuje vzpřímený stoj.
U hemofiliků může být bedrokyčelní sval místem krvácení. Ve většině případů je způsobené vlivem úrazu, ovšem u pacientů s těžší formou hemofilie se může, byť vzácně, jednat o spontánní projev nemoci, tedy bez zjevné vyvolávající příčiny.
„Krvácení do bedrokyčelního svalu nepatří mezi nejčastější lokalizace krvácení, ale je velmi obávané. Pokud se objeví, může být velmi závažné a je potřeba co nejdříve zahájit léčbu,“ říká MUDr. Ester Zápotocká z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze.
Čtěte také:
Spontánní krvácení: ničí svaly více, než se dosud zdálo
Varovné příznaky krvácení u hemofiliků
Do svalu může uniknout velké množství krve a způsobit závažné komplikace, proto je důležité znát konkrétní příznaky. Mezi nejčastější známky možného krvácení patří:
- náhle vzniklá bolest v třísle,
- pokrčení končetiny v kyčli vlivem dráždění svalu,
- neschopnost aktivního natažení končetiny,
- neschopnost pohybu,
- poruchy citlivost kůže na vnitřní straně stehna.
Bolest typicky vystřeluje do třísla a stehna, může se ale objevit i v oblasti břicha a dolní části zad. „V rámci edukace pacientů zmiňujeme i tuto možnou lokalizaci krvácení. Pacienti jsou poučení, že při jakékoliv nezvyklé bolesti nebo při obtížích s chůzí by si měli aplikovat koncentrát faktoru a co nejdříve vyhledat lékaře. Ten pak rozhodne o dalších vyšetřeních. Obvykle jde o ultrazvuk břicha a třísla, popřípadě vyšetření CT či magnetickou rezonancí. Pokud se krvácení v této oblasti potvrdí, následuje hospitalizace a další léčba na lůžku,“ uvádí MUDr. Zápotocká.
Ve většině případů se daří komplikacím předcházet. Důležité je včasné odhalení krvácení a zahájení léčby, tedy podávání faktorů a pozvolná rehabilitace. „Nicméně někdy už při odhalení krvácení může být jeho velikost extrémní, dochází i ke krvácení kolem svalu (do tzv. retroperitonea) a léčba může být časově velmi náročná,“ doplňuje hematoložka MUDr. Zápotocká.
Komplikace krvácení mohou být závažné
Jak už bylo zmíněno, iliopsoas je poměrně velký sval a při krvácení do něj může uniknout velké množství krve a způsobit až závažný šokový stav. Krev v dutině břišní také může způsobit útlak střevních kliček a poruchu jejich funkce. Velká ztráta krve i porucha střevní pasáže patří mezi velmi závažné, často život ohrožující komplikace, proto je v případě obtíží potřeba ihned vyhledat lékařskou pomoc!
Krvácení do svalu může také zanechat trvalé následky v podobě jizev a následných bolestí při pohybu nebo poškození nervů, které se projeví poruchami citlivosti na vnitřní straně stehna. Komplikacím je lepší předcházet, v případě krvácení do iliopsoatu to platí dvojnásobně. Účinnou metodou v prevenci je profylaktické podávání faktorů srážení, které výrazně snižuje riziko těchto obtíží.
(holi)
Zdroje:
- https://www.haemophilia.org.au/publications/national-haemophilia/2018/no-204-december-2018/iliopsoas-muscle-bleeds
- https://www.hog.org/handbook/article/3/33/bleeds-in-the-muscles-of-the-pelvis-iliopsoas-bleeds
