Výsledky vyhledávání

Rozhodnutí mít děti je vždy velkým životním krokem. Když jeden z dospělých trpí hemofilií, pak obzvláště. Jsou šance na zdravého potomka zcela v rukou osudu? A proč některé budoucí rodiče představa výchovy malého hemofilika netrápí?

Získaná hemofilie se vyskytuje vzácně. Stejně ale jako jiné formy tohoto onemocnění způsobuje krvácení – s tím rozdílem, že není dědičná a může se objevit prakticky kdykoliv v průběhu života. Na rozdíl od vrozené hemofilie mohou získanou formou onemocnět i ženy. Jak ji lze potvrdit a následně léčit?

Hemofilie může přinášet některá tělesná omezení a občas také duševní nepohodu. Kromě únavy, úzkostí a stresu z onemocnění může být spojena i s rozvojem deprese. Jedná se o velmi záludnou psychickou poruchu, která vůbec není vzácná napříč celou populací a která dokáže úplně rozvrátit život nemocného. Naštěstí je v dnešní době dobře léčitelná, je však zapotřebí včas rozeznat obtíže s ní spojené a navštívit lékaře.

Nejčastější poruchy srážlivosti – hemofilie A a B a von Willebrandova nemoc – jsou celkem známé. Jaká nemoc se ale skrývá pod názvem deficit faktoru VII?

Hemofilie je genetické onemocnění, které se projevuje poruchou srážlivosti krve. Některé sporty jsou proto pro hemofiliky rizikové, protože při nich hrozí poranění.

I když dva hemofilici trpí stejnou nemocí, terapie každého z nich může vypadat jinak. Někteří si vystačí s podáním léčby podle potřeby, jiní se neobejdou bez pravidelné profylaktické terapie.

Přichází stejně tak často, jako náhle. Žádný hemofilik nedokáže předvídat, kdy krvácení do kloubu nastane. Poměrně běžná komplikace této nemoci se totiž objevuje i bez předchozí zjevné příčiny či poranění. Včasné nasazení léčby však může zabránit nejhoršímu.

Přibližně 400 000 lidí na světě trpí hemofilií. V Česku se jedná o zhruba 1 000 osob. Tito jedinci potřebují léčbu koncentráty srážecích faktorů, jenže 15–20 % z nich si proti nim časem vytvoří protilátky. Proto je třeba vyvíjet stále nová léčiva.

Mateřství je období radosti, ale taky starostí a obav. Přenašečky dědičných nemocí o tom vědí své.

Jedinci s poruchou srážení krve mají nižší riziko vzniku kornatění tepen, infarktu myokardu či cévní mozkové příhody. Tak zní mýtus kolující širokou veřejností. Výzkumy však ukazují, že hemofilici trpí chorobami srdce a cév stejně často jako zbytek populace.