Výsledky vyhledávání

Rodiny dětí trpících hemofilií v předškolním období nejčastěji řeší, jak hladce zvládnout postupné osamostatňování svých synů. U dětí mezi 3. a 6. rokem věku dochází k dalšímu rozvoji pohybových schopností, mají touhu zkoušet nové věci, učí se fungovat v dětském kolektivu a stávají se z nich samostatné osobnosti. Stále však potřebují přiměřenou ochranu rodičů, kteří dohlížejí zejména na to, aby se jejich předškoláci vyvarovali zásadnějších nehod a úrazů, u kterých by hrozilo krvácení.

Když se zraní hemofilik, pomoc musí být rychlá a na váhání není čas. Zástupci záchranářů, politiků i hemofiliků z Českého svazu hemofiliků a Hemojunioru se proto na podzim sešli u kulatého stolu. Cílem diskuze bylo zhodnotit, jak péče o hemofiliky probíhala doposud a jak zlepšit vzájemnou spolupráci do budoucna.

Bezpečnostní opatření u jedinců s hemofilií jsou téměř stejná jako u ostatních dětí. Všechny občas spadnou, pořežou se či odřou. Rodiče se proto snaží vytvořit potomkům prostředí bez rizik. Není přitom cílem držet dítě doma, ale spíše včas předcházet zbytečným nehodám stávajícím se venku.

Hemofilie je nemocí, kterou zatím nelze vyléčit. Dostupná terapie je však na špičkové úrovni, a tzv. profylaxe může dokonce snížit četnost krvácení až o 90 %.

Profylaxe pořádně zamíchala kartami v léčbě krvácivých poruch. Ještě před pár desítkami let znamenala diagnóza hemofilie značné omezení kvality a často i délky života. Dnes je vše jinak. Pravidelné podávání faktorů srážlivosti pomáhá mladým i dospělým hemofilikům.

Ve Velké Británii nedávno úspěšně skončila experimentální léčba šesti osob trpících hemofilií B. Výzkumníci jim do těla vpravili zdravou formu genu, jehož vrozená mutace hemofilii B způsobuje. Proběhl tak zatím nejúspěšnější pokus o možnou léčbu budoucnosti, takzvanou genovou terapii.

Léčba krvácivých stavů prodělala během posledních desetiletí velký pokrok. Díky tomu mohou dnes lidé s poruchami krevní srážlivosti prožít dlouhý, aktivní a plnohodnotný život. Pokud ovšem terapii poctivě dodržují.

Hemofilie nejčastěji vzniká, když dítě zdědí „vadné“ geny od rodičů. Chlapci jsou přitom klinicky postiženi mnohem častěji než dívky.

Aspoň jednou za život se skoro nikdo z nás operaci nevyhne, ať už se jedná o odstranění špatně rostoucího nehtu, nebo výměnu kolenního kloubu. Jde sice o nepříjemný zásah do života, ale většinou to navzdory běžným rizikům respektujeme.

Lékařské pohotovosti ročně ošetří tisíce sportovních úrazů hlavy. Podle neurochirurgů by většině zranění mohlo být zabráněno nošením vhodné helmy.