Výsledky vyhledávání

Hemofilie není nemoc, která by muži překážela v partnerském soužití nebo jej nějak handicapovala. Při odpovídající léčbě může být hemofilik takřka bez problémů a kvalita jeho života nemusí být nemocí narušena.

Nadváha a obezita se nevyhýbá ani osobám s hemofilií, těm však škodí mnohonásobně více než jiným lidem.

Být aktivní je pro lidi s hemofilií velmi důležité. Veškeré těžkosti a potíže spojené s poruchou krevní srážlivosti a její léčbou se třeba i jen lehce trénovanému organismu snášejí lépe. Zásadní je však výběr správné činnosti.

Moderní epidemie obezity si vybírá své oběti také z řad hemofiliků, kterým kilogramy navíc můžou značně zkomplikovat jejich zdravotní stav. Boj s ručičkou na váze bývá nelítostný, změna jídelníčku vám však pomůže začít tento souboj úspěšně.

Čtyřiačtyřicetiletý Pavel Bergman zažil snad všechny možné komplikace vzácného krvácivého onemocnění hemofilie. V době jeho dětství či v rané dospělosti nebyly k dispozici preventivní léky. Vzhledem k těžké formě nemoci proto Pavel opakovaně zažil masivní krvácení do kloubů, svalů či jiných částí těla. Mnoho času také strávil v nemocnici.

První školní den. Nástup do lavic znamená obrovskou změnu v životě každého dítěte. Končí období pohody a nastává čas učení a řádné přípravy. Pokud však do školy přichází hemofilik, měli by se na jeho příchod poctivě připravit i samotní kantoři.

Zlatým standardem v léčbě hemofilie je tzv. profylaxe. Předcházet krvácení je totiž lepší než řešit jeho následky. Profylaktický režim nyní pomáhají zpřesnit i složité matematické modely. Díky nim se podávání faktoru srážení upraví tak, aby vyhovovalo každému hemofilikovi.

Sedmdesátník Vladimír, čtyřicátníci Pavel a Karel, dospívající Petr, zástupci tří generací hemofiliků, svým vyprávěním jen dokládají, jak zásadně se kvalita život s hemofilií díky vývoji medicíny v uplynulých desetiletích zlepšila.

Ve Velké Británii nedávno úspěšně skončila experimentální léčba šesti osob trpících hemofilií B. Výzkumníci jim do těla vpravili zdravou formu genu, jehož vrozená mutace hemofilii B způsobuje. Proběhl tak zatím nejúspěšnější pokus o možnou léčbu budoucnosti, takzvanou genovou terapii.

Na rozdíl od klasické, vrozené hemofilie se u té získané srážecí faktor vytváří, je ale ničen protilátkami produkovanými imunitními buňkami. Možností, jak tento problém řešit, existuje víc.